Pařížská reparační dohoda a dekrety prezidenta republiky
„A. Každá signatární vláda zadrží způsobem podle své volby německé nepřátelské majetky nalézající se na území podrobeném její pravomoci nebo bude jimi disponovati tak, aby se nemohly státi znovu německým majetkem nebo nemohly upadnouti znova pod německou kontrolu a odečte tyto majetky od svého podílu na reparacích…“ (Dohoda o německých reparacích, vydalo ministerstvo zahraničních věcí v Praze, I. vydání v srpnu 1946, str.67)
„D. Při provádění ustanovení výše uvedeného paragrafu A majetek, který byl vlastnictvím členské země Spojených národů anebo osob, které byly příslušníky této země a nikoli Německa v době anexe nebo okupace této země Německem či v době jejího vstupu do války, nebude započten na jeho účet reparací, při čemž se rozumí, že předcházející ustanovení neprejudikuje žádné z otázek, které by mohly vzniknouti vzhledem k majetku, který nebyl vlastnictvím příslušníka dotyčné země ve chvíli anexe nebo okupace této země Německem anebo jejího vstupu do války.“
E. Německý nepřátelský majetek, který má být započten na reparační podíly, musí zahrnovati i majetky, které jsou ve skutečnosti německým nepřátelským majetkem i když nominelní vlastník takového jmění není německým nepřítelem.
Každá signatární vláda musí, nestalo-li se tak ještě, vydati zákony a učiniti všechna jiná vhodná opatření, jimiž se ruší a činí neplatnými všechny převody provedené po okupaci její země nebo po jejím vstupu do války s podvodným úmyslem krýti německé zájmy nepřátelské povahy a chrániti je před účinky kontroly nad německými zájmy nepřátelské povahy.
(Dohoda o německých reparacích, vydalo ministerstvo zahraničních věcí v Praze, I. vydání v srpnu 1946, str.67 - 68)
Co z uvedeného vyplývá?
1. Podle paragrafu A každá signatární vláda měla povinnost zadržet způsobem podle své volby německé nepřátelské majetky nalézající se na území podrobeném její pravomoci nebo bude jimi disponovati tak, aby se nemohly státi znovu německým majetkem nebo nemohly upadnouti znova pod německou kontrolu.
a) V souladu s tímto ustanovením jsme německý majetek konfiskovali. Naše povinnost zajistit, aby se nedostaly zpět do německých rukou, dále trvá.
b) Obecně dále platilo, že hodnotu takto konfiskovaného majetku každá signatární vláda odečte tyto majetky od svého podílu na reparacích.
2. Podle ustanovení paragrafu D, který stanovil, že“ „Při provádění ustanovení výše uvedeného paragrafu A majetek, který byl vlastnictvím členské země Spojených národů anebo osob, které byly příslušníky této země a nikoli Německa v době anexe nebo okupace této země Německem či v době jejího vstupu do války, nebude započten na jeho účet reparací…
A právě na základě tohoto ustanovení jsme nebyli povinni hodnotu takovéhoto majetku odečíst z našeho reparačního účtu. Proto jsme majetek přesídlovaného německého obyvatelstva, bývalých občanů Československé republiky, konfiskovali, ale jeho hodnotu jsme z našeho reparačního účtu neodečítali.
(Poznámka: Při srovnávání znění publikace „Dohoda o německých reparacích, jíž vydalo ministerstvo zahraničních věcí v Praze, I. vydání v srpnu 1946, str.67 – 68“ s odpovídajícími ustanovení „Dohody o reparacích od Německa, č. 150/1947 Sb.“ lze zjistit určité formulační rozdíly, ale smysl textu je stejný. Jde pouze o menší rozdílnost překladu stejného texty.Uvedená publikace, vydaná MZV ČSR, obsahuje překlad výše uvedené dohody a nadto je opatřena poznámkami Dr. Miroslava Rašína. V záhlaví této publikace je uvedeno: Československé prameny a doklady č.5)
Je důležité ještě podotknout, že již na Krymské (Jaltské) konferenci, která se probíhala ve dnech 4.-11. února 1945, představitelé spojeneckých velmocí jednali o německých reparacích. V Prohlášení, které učinili spojenečtí představitelé dne 11.2.1945 se v části III. nazvané Německé reparace je uvedeno: …uznali jsme za spravedlivé, aby Německo bylo zavázáno poskytnout věcnou náhradu za tyto škody (pozn.ČNL, válečné škody) v míře co největší.
V Protokolu o jednání Krymské konference ze dne 11.února 1945 v části V. Reparace je mimo jiné zakotveno: 2. Věcné reparace budou na Německu vymáhány v těchto třech formách:
a) Odnětím německého národního majetku, který je na samém území Německa i mimo něj…;
b) Ročními dodávkami zboží běžné výroby po dobu, která bude ustanovena;
c) Použitím německé práce
O reparacích Spojenci jednali i v Postupimi. Ve Zprávě o třístranné konferenci v Berlíně (Postupimi) ze dne 2. srpna 1945 v části IV se podrobněji mluví o německých reparací a jejich zásadním dělení v rozsahu přibližně 1,5 stránky.
Připravil dr. O. Tuleškov